Papoušek s webem

Francesco rostl. Z malého mimozemšťánka se stal zelený fešák s lesklým peřím, bystrýma očima a osobností, která by zastínila i televizní moderátory. Byl ochočený, mazlivý a – jak sám říkal – „trochu rozmazlený, ale s noblesou“. Uměl pískat, žadonit o piškot a když ho někdo ignoroval, dal to hlasitě najevo.
Ale většinu času byl pohodový papouch, co se rád tulí a miluje společnost.
Jednoho dne, když seděl na rameni svého tatínka Jeana Paula a pozoroval, jak ťuká do klávesnice, zeptal se: „A proč já nemám web?“ Jean Paul se zasmál. „Protože jsi papoušek.“ Francesco se zamračil. „A co jako?
Nejsem jen tak nějaký opeřenec. Jsem Francesco Perrier de Gotye. Miláček, hvězda a domácí šéf v jednom.“
A tak vznikl plán.
Web, který by ukázal světu, kdo Francesco opravdu je.
Nejen fotky, ale i videa, příběhy, jeho první slova, oblíbené piškoty a samozřejmě – jeho královská osobnost. Jean Paul navrhl design, Maryvis vybrala ty nejhezčí fotky a Francesco dohlížel na každý detail. „Tady vypadám moc obyčejně,“ řekl u jedné fotky. „Tuhle dej pryč. A tu, kde se dívám jako model z katalogu, tu dej na hlavní stránku.“
A tak se zrodil web. Lidé klikali, obdivovali, smáli se a žasli. „To je ten papoušek, co má vlastní stránky?“ ptali se. Ano. To byl on. Francesco. Papoušek s webem. A taky s velkým srdcem.