Tajemství zlatého piškotu

Jednoho večera, když se slunce schovalo za obzor a obloha se zbarvila do fialova, seděl Francesco na svém oblíbeném bidýlku a pozoroval svět. Všechno bylo klidné.
Tatínek Jean Paul si četl, maminka Maryvis si broukala melodii a Francesco si právě pochutnával na svém večerním piškotu. Ale něco bylo jinak. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Jako by se blížilo dobrodružství.
Najednou se ozval šepot. Ne zvenčí, ale odkudsi zevnitř. „Ten, kdo najde zlatý piškot,“ zněl hlas, „získá dar mluvit všemi jazyky ptáků.“ Francesco zpozorněl. Zlatý piškot? To znělo jako legenda. Ale co když je to pravda?

Celou noc nemohl spát. Převaloval se na bidýlku, přemýšlel a plánoval. Ráno se rozhodl. „Musím ho najít,“ řekl rozhodně. „Ne kvůli sobě. Ale abych mohl mluvit s každým ptákem, kterého potkám. Abych mohl vyprávět příběhy, které spojují svět.“
Jean Paul se usmál. „Tak pojď, chlupáči s peřím. Připravíme ti batůžek.“
A tak Francesco dostal malý látkový pytlíček ve tvaru arašídu, do kterého si zabalil: jeden piškot na cestu, pírko pro štěstí a fotku svých rodičů.
„Vrátím se,“ slíbil. „A přinesu zpátky víc než jen zlatý piškot. Přinesu příběh.“
A tak začalo jeho dobrodružství. Francesco, amazoňan modročelý s královským jménem a srdcem plným odvahy, se vydal do světa. Za legendou, za hlasem, za zlatým piškotem.