Džungle proti dřevěným holím

Zatímco Perrier rozjímal pod stromem Ceiba del Silencio, do rezervace dorazila nečekaná skupina. Na sobě měli zelené polokošile, sluneční brýle a podezřele čisté boty – vůbec nezapadali do špinavé elegance džungle. Vedl je muž s bílým kšiltem, který si říkal Pan Albatroz. Prý byl investor. Prý miloval přírodu – zejména takovou, která se dala zarovnat do devíti jamkového hřiště.
Lucía je hned poznala: „To jsou lidé z firmy ECOHOLE. Tvrdí, že golf je ekologický, protože tráva je zelená.“
Albatroz představil projekt: „Golfové středisko Rainforest Retreat. Ekologické buggy, jamky pojmenované podle ptáků, tropické koktejly… jen odstraníme pár stromů. Dvacet tisíc.“
Perrier dostal záchvat křiku. Z jeho zobáku vyšel tón, který způsobil, že tucet kolibříků upustilo nektar a sloni v dálce zatroubili znepokojeně. Albatroz se usmál: „Tenhle papoušek bude maskot! Jmenuje se… eh… Pérez, že?“
„Perrier!“ zahřměl kapucín Ñoño. „A není váš!“
Opice z parlamentu se sešly v mýtině. Don Toro Grande vytáhl listinu, podle níž má džungle status chráněného území. Jenže Albatroz měl jiný papír – plný razítek, podpisů a slibů o „místních pracovních příležitostech“. Všichni se zarazili.
Perrier se zvedl, roztáhl křídla, a pískl tichou melodii. Ze stromů se snesli Los Voces del Viento, papouščí klan moudrých rádců. V čele stál starý Aurelio, jehož pohled by roztrhal rozpočet Albatroze na kusy.
„Mapararí o tom musí rozhodnout,“ řekl. „A jedině její hlas má moc džungli ochránit.“
Albatroz se zasmál: „A kde je ta vaše Mapararí? Je to vůbec reálné?“
Perrier se zvedl a zamířil k laguně, odkud kdysi zazněl tajemný zpěv. Celá džungle byla na nohou – tukani, lenochodi, opice, kapybarami počínaje, až po mluvící žáby. Všichni stáli za Perrierem.
U laguny se rozhostilo ticho.
Perrier zpíval.
A pak… voda se zachvěla. Ozval se zpěv – silnější než vítr, hlubší než řeka. Ze stromu vystoupila silueta – zelená, zářící, okřídlená. Mapararí. 🦚
Její hlas roztřásl listí. Razítka Albatroze se rozpadla na kousky. Jeho ekologický buggy vzplál bez plamene – jako kdyby se džungle rozhodla, že odpověď je ne.
Albatroz utekl. A na místě, kde měla být první jamka, vyrostla bromélie vysoká jako sloup.