Francesco slyší legendu

Byl jednou jeden papoušek jménem Francesco Perrier de Gotye. Měl zelené peří jako džungle, modré čelo jako nebe a oči plné zvědavosti. Žil v krásném domově se svým tatínkem Jeanem Paulem a maminkou Maryvis. Každý den dostával piškoty, mazlení a spoustu lásky. Ale Francesco nebyl jen tak obyčejný papoušek. Uměl mluvit, pískat, a když chtěl pozornost, uměl to dát pořádně hlasitě najevo.

Jednoho večera, když seděl na rameni svého tatínka a poslouchal, jak si povídají, zaslechl něco zvláštního. Jean Paul vyprávěl o dávné legendě z Amazonie. „Říká se,“ začal tajemně, „že hluboko v pralese žije Král papoušků. Má korunu z nejkrásnějšího peří a zná jazyk všech ptáků na světě. Ale nikdo ho už dlouho neviděl. Prý se ukáže jen tomu, kdo má srdce čisté jako horská řeka.“

Francescovi se rozzářily oči. Král papoušků? To znělo jako někdo, koho by měl určitě poznat! Vždyť on sám byl přece princ mezi papoušky – ochočený, mazlivý a s noblesou. A tak, když všichni usnuli, seděl Francesco na svém bidýlku a přemýšlel. „Co když bych ho našel? Co když bych se s ním setkal?“

A v tu chvíli se v jeho srdci zrodilo rozhodnutí. Francesco se vydá do Amazonie. Najde Krále papoušků. A možná… možná se od něj naučí něco, co neumí ani on sám.